Lodní deník – 3. února 2024 podle pozemského kalendáře.
Náš cestovní prostředek se pohybuje v oblasti střední Evropy, zvolili jsme cestovní rychlost, protože dnes máme první den po karanténě a hledáme místo, kde bychom si protáhli nohy.
V oblasti města, které se v místním jazyce jmenuje Trnava, nás zaujal nezvyklý pohyb dvounožců a tak jsme se rozhodli přistát a podívat se na to blíže.
Ukázalo se, že se zde setkali převážně statní dvounožci, aby prováděli poměrně složité sociální rituály za přítomnosti různě slepených a nabarvených plastových předmětů, jejichž účel jsme ale jinak nedokázali rozluštit. Zdálo se, že hrají velmi důležitou roli – náš profesor andropologie se domnívá, že jde o čistě náboženské předměty, protože většina dvounožců se jim celou dobu klaněla, ale nikdo se jich nedotýkal.
Kromě toho v prostorách – zřejmě místního chrámu – probíhal i prodej těchto náboženských předmětů, ovšem nikoli hotových, jak je tomu obvyklé u primitivních kultur, ale jako jakýchsi polotovarů, z nichž si dvounožci musí svého boha zřejmě teprve sestavit a zároveň zvolit jeho podobu.
Zdálo se nám, že je v tom jistý řád – čím větší a barevnější soška boha, tím větší vážnost požíval její majitel.
Za návštěvu chrámu dvounožci také museli platit – chudým zřejmě není dovoleno uctívat tato božstva. Pochopitelně, že jsme se v převlečení na náboženské setkání vetřeli také, abychom mohli pozorovat místní elitu při jejich intimních náboženských rituálech.
Z našeho pozorování jsme pořídili bohatou obrazovou dokumentaci, kterou předkládáme badatelům k dalšímu zkoumání.
Bohužel, stále se nám nepodařilo rozluštit místní složitý jazyk plný nesrozumitelných výrazů jako voš, veterink nebo čipink, ale profesor X’Tlak se domnívá, že se jednalo o uctění místního boha Modelkona nějakými menšími služebníky – což by znamenalo, že dvounožci nesestavují bohy, ale pouze jeho božskou družinu. Je to zajímavá, ale pro nás racionální bytosti přesto šílená myšlenka.
Doufáme, že se jedná o každoroční rituál, protože bychom se zde mohli za rok objevit znovu, vyzbrojeni lepšími poznatky a – protože jsme zakoupili i nějaké služebníky/bohy, abychom je také mohli zkusit sestavit – lépe porozumět kultuře místních náboženských elit.
